Kde se kdo zastavil

I tentokrát nejprve něco pro ty, kdo zvládli pravidla hry a už se v ní cvičí.

Potom se začneme věnovat tomu, co jste mohli zažít zejména s menšími dětmi, které zatím tak daleko nedošly. Dobrou inspirací pro obojí je komentář k minulému článku od Štěpánky Tetourové.

Cvičení – stará i nová

Nejprve k první části jejího komentáře: obě řešení, která uvádí, jsou správně. Pokud jste došli ke stejnému názoru a „odehráli“ jste si to na hrací desce, zjistili jste asi, že se na hrací desce v obou případech odehrává totéž (a ani při tom tentokrát nepotřebujete bílé knoflíky) – je to stejný typ sylogismu.

Možná jste k tomu ani hrací desku nepotřebovali (něco takového napovídá komentář Kamily R.). Možná jste závěr viděli okamžitě, možná jste se na to museli soustředit o něco více než v případě „vykřičeného“ sylogismu o tom, že všichni lidé jsou smrtelní, Sokrates je člověk a tedy Sokrates je smrtelný.

Sledujte si i u dalších příkladů, jak jste na tom. Hraní Carrollovy hry Vám má napomoci, aby se rozšiřoval okruh sylogismů, u nichž závěr vidíte hned. Dětem, jak už jsme říkali, se to může podařit s menší námahou.

Teď tedy tři další příklady z Carrollovy knihy:

A)
(a) Žádné opice nejsou vojáky.
(b) Všechny opice jsou rozpustilé.

(c) tedy: ???

B)
(a) Některá vejce jsou uvařená natvrdo.
(b) Žádná vejce nejsou nerozbitná.

(c) tedy: ???

C)
(a) Všichni vojáci pochodují.
(b) Někteří mladíci nejsou vojáci.

(c) tedy: ???

Tentokrát si snad přijde na své i Kamila R. se synem. U svých odpovědí můžete používat zápis stavů hrací desky, který jsme zavedli dříve.

Zdokonalování myšlení a jazyka

Druhá část komentáře Štěpánky Tetourové mi udělala zvlášť radost. Naznačuje, že aspoň někteří jste na správné cestě.  Sledování toho, jak se v dětech rozvíjí jazyk a porozumění pojmům, k této karavaně podstatně patří. Zatím jsem to odsouval na později . S odsouváním končím a budeme se teď zajímat o jednotlivé etapy karavany a co přinesou dětem, které zatím nedošly do konce a třeba ještě nějakou dobu nedojdou.

Na cestě k malému čtverci

Začněme etapou, která končí tím, že dokážeme nějaký výrok znázornit knoflíky na malém čtverci.

Ještě před tím bychom mohli zavést pouze dvě krabičky, do nichž bychom ukládali věci podle toho, jestli mají určitou vlastnost nebo nemají – např. jsou bílé, nebo nejsou bílé. Úplně malé děti mohou skončit už tady, a už tady se učí něco důležitého.  Už hodně malé děti dokáží být okouzlené ze slov „všechny,“ „nějaké“ nebo „žádné“, kterými komentujete, jak roztřídění dopadlo, dokáží je správně chápat,  i když je samy nepoužívají.

Tady je užitečné začít rozlišovat mezi tím, že dítě dokáže věci třídit podle určitého kritéria (u malého čtverce už podle dvou kritérií) a mezi tím, že o nich dovede mluvit. Krás a záludností přirozeného jazyka se dotkneme později, teď se soustředíme na zachycení reality pomocí malého čtverce.

Už schopnost třídit věci podle dvou kritérií je důležitá. Účastníci jedné naší starší instruktáže o hospodaření s časem si možná pamatují stránku:

Na ní je matice, jakou najdete v knize S. Coveyho „7 návyků vůdčích osobností“, třídící  činnosti podle toho, zda jsou nebo nejsou naléhavé a zda jsou nebo nejsou důležité. I pro mnoho dospělých bývala ta matice cosi jako zjevení – do té doby byli zvyklí uvažovat jen o naléhavosti.

Jestliže si tedy dítě hraje s tříděním podle dvou kritérií, například tříděním vystřihovaných obrázků do políček malého čtverce, učí se důležité věci.

Dalším krokem je vyjadřování toho, co jsme tříděním zjistili, pomocí bílých a černých knoflíků.

Jestliže dítě roztřídilo své konečné „univerzum“ podle dvou kriterií, vyjádří to, co zjistilo tak, že do každého políčka umístí jeden knoflík – bílý v případě, že v příslušném políčku se nachází nějaký prvek univerza, černý knoflík, jestliže je příslušné políčko prázdné. Kdo ví jak na to, snadno si spočítá, že existuje 16 možností, jak takto plně zaplnit malý čtverec.

My však pracujeme i s ne zcela zaplněnými malými čtverci. Proč nebývá na některém  políčku malého čtverce knoflík? Protože nevíme, zda je příslušné políčko plné nebo prázdné (to se stává v případě, že univerzum nemůžeme obsáhnout jediným pohledem – např. univerzum všech zvířat), nebo to z nějakých důvodů není důležité.  Jestliže na některých políčcích nemusí ležet knoflík, počet možností stoupne na 81. Toto zjištění pro nás bude důležité, až se vrátíme k otázce, jak mluvit o tom, co znázorňuje malý čtverec s knoflíky.

Pro tentokrát se už rozloučíme, a to příkladem, který souvisí s neúplně obsazenými čtverci. Ten příklad demonstruje něco důležitého, čeho jsme se zatím dotkli jen velmi letmo.

Představte si, že dva lidé diskutují o tom, co platí v určitém univerzu, nazíraném z pohledu dvou vlastností. Vy jste ani neslyšeli, o jaké univerzum ani o jaké vlastnosti se jedná, jen z povzdálí sledujete, že jeden z diskutujích řekl „Platí tam toto:“ a položí na malý čtverec knoflíky takto:

Ten druhý vykřikne „Chyba! Platí tam toto:“ a položí na malý čtverec knoflíky takto:

Vy v tu chvíli toho druhého zchladíte slovy „Jen pomalu, pomalu …“

Co Vás k tomu opravňuje, když ani nevíte, o jakém univerzu a vlastnostech diskutovali?

Reklamy

Krokodýl Hugo je vlídný, ačkoli má hlad

Od minulého článku uplynula dost dlouhá doba, skoro měsíc. Příčiny jsou dvě – ocitl jsem se v časové tísni, protože mi zhavaroval počítač, a také bych mohl čekat ještě déle, kdybych se striktně držel věty ze závěru minulého článku: „Já teď budu čekat, až dozvím, zda je vám to jasné, případně na vaše dotazy.“ Ozvali se totiž zatím jen dva lidé. Oběma se omlouvám, že museli čekat. Déle už čekat nebudeme a pokračujeme. V tomto článku

  1. Ukážeme, jak lze úsudek o krokodýlech z minulého článku provést i bez knoflíčků. Na tom budeme ilustrovat, co cenného hraní logické hry dětem může přinést a čeho se naopak vyvarovat.
  2. Pro ty, kdo už pravidla hry zvládli, přinášíme další příklady na procvičení.

Vojtu, který napsal komentář k minulému článku, upozorňuji, že jsem na něj konečně odpověděl. Začnu se teď brzy vracet i ke starším komentářům , které jsem zatím nechával bez odpovědi, abych umožnil i ostatním přemýšlet o příkladech v textu.

Děkuji také za tento obrázek „univerza aut“, který jsem dostal e-mailem. Potěšil mě.

Celý příspěvek

Ještě k výzkumu krokodýlů

Vracíme se k příkladu o výzkumu krokodýlů, jímž jsme končili minulý článek. Až si ho projdete, budete mít docela dobrou představu o logické hře, v optimálním případě už dokážete sami pomocí hrací desky a knoflíků provádět logické úvahy. Díky tomu budete vědět, na co si dát pozor u mladších účastníků, které máte na starosti.

Jestliže jste se ještě nedostali k tomu, abyste si na velkém čtverci rozmístili knoflíky podle „zjištění badatelů z Adelaide“, jak jsem vám v minulém článku navrhoval, ještě chvíli tento článek neotevírejte, vraťte se k předchozímu článku „Od malého k velkému čtverci“ a aspoň několik minut se o to pokoušejte. Pak si výsledek svého snažení zkontrolujte s tím, co najdete na začátku tohoto článku. Celý příspěvek

Od malého k velkému čtverci

Pomalu se začínají objevovat informace, že už se některé děti začínají hrou zabývat. Zvlášť mě potěšil e-mail zevrubně líčící, jak se nad úlohami o krokodýlech sešla celá pětičlenná rodina a jak nejstarší syn (11 letý) večer v koupelně zničeho nic prohlásil: „Tati, to je výborná hra, ta logická…“.

Zároveň je z komentářů pod minulým článkem vidět, že některým rodičům už začíná být malý čtverec těsný. Jim zejména je určen tento článek, který jim umožní pochopit, co se bude odehrávat nad velkým čtvercem.

Celý příspěvek

Karavana se chystá na cestu

Zdá se, že máme dost předběžných zájemců, abychom odstartovali logickou karavanu. Je v první řadě určena dospělým, kteří chtějí pomoci nějakému dítěti zlepšit schopnost usuzovat.

Chcete-li se dozvědět více, klikněte v levé liště pod záhlavím „Stránky“ (nebo na horním okraji stránky) na odkaz  „O tomto blogu“. Tam se také dozvíte, co byste měl(a) udělat, chcete-li se zúčastnit. Je to velmi jednoduché. A nic se neplatí.

Celý příspěvek